V Chicagu se od dob prohibice zločinu vždycky slušně dařilo a tvrdí chlápkové, co se dovedou ohánět, tady nemuseli nikdy dlouho živořit na podpoře v nezaměstnanosti. Většina z nich se ostatně ani dlouhého života nedočkala a odcházela do gangsterského důchodu jak se sluší, nohama napřed. V podsvětí se zde proháněli žraloci i malé ryby, zkorumpovaní policajti tu udržovali rovnováhu mezi mafiánským "ekosystémem" a radnicí, a osamělí sólisti to tady nikdy neměli snadné. Byl jedním z hejna piraň, jež dokáží vystopovat kořist a urvat si svůj díl. Kdo se tu chtěl udělat pro sebe, musel mít hodně tvrdou náturu, enormní pud sebezáchovy, ženu, která by si nepíchala zkažený hérák, a parťáka, ke kterému by se při počítání podílu ze společné fušky nebál otočit zády. Plavalo se mu v těch spodních kalných proudech docela dobře, ale pak skočil na falešnou návnadu a všechno se zvrtlo.

Zkušený zloděj Porter kradl tak říkajíc na volné noze. Čert ví, proč se při své nejisté profesi vůbec ženil a parťáka si rozhodně nevybral nejlépe. Místo poloviny slušné hotovosti, o kterou spolu obrali pracovitý čínský gang, koupil jeho nehynoucí zásluhou dvě kulky do zad. Zapůsobily na něj ovšem přesně podle diagnózy "Co tě nezabije, to tě posílí!", na kterou ostatně otrlí felčaři z podsvětí hodně sázeli. Porter ty dva smrtelné průstřely přežil a hodně mu přitom pomohlo vědomí, že než definitivně odejde z tohoto zkaženého světa, musí vyřídit jeden otevřený účet. A tak, po čase nezbytné rekonvalescence, který si krátil drobnými pouličními krádežemi, aby nevyšel ze cviku, poslal vypečenému křivákovi Resnickovi lakonický vzkaz: "Jsem zase tady a chci zpátky sví peníze!" A tomu nezbylo nic jiného, než přerušit žertovné sadomasochistické dovádění s čínskou kůží a začít se proklatě rychle starat o svoji vlastní.

"Můžeme ti pomoci, můžeme ti dovolit, aby sis pomohl sám - a můžeme tě nahradit," vyhodnotil suše Resnickovu situaci jeden z bossů zločineckého syndikátu Outfit, který nemínil kvůli jakémusi bezvýznamnému, zásadovému pošukovi Porterovi, vymáhajícímu svých upocených sedmdesát tisíc dolarů, ohrozit stabilitu organizace. A tak Resnicka dočasně vypakoval z podnikové mafiánské ubytovny a přátelsky mu doporučil: "Když tenhle problém vyřešíš, jsi ten, koho chceme" - a poslal ho tak rovnou cestou do pekel. Neboť Porter již v žádném případě nemínil dát podruhé zabijáckému břídilovi Resnickovi šanci, aby rozmnožil nefyziologické otvory v jeho čerstvě zhojené anatomii. Mimo jiné i proto, že by pak mohl jen ztěží vyinkasovat svých sedmdesát tisíc doláčů, kvůli kterým přežil. Ostatně zemřou pro ně ještě mnozí, kterým včas nedojde, že Porter se změnil v idealistického zabijáka, který vám vystřelí mozek z hlavy kvůli jakýmsi obskurním principům dřív, nežli je vůbec (pakliže vůbec) stačíte pochopit.

Filmová kariéra bývalého rybáře a současného režiséra Briana Helgelanda potvrzuje optimistický slogan o tom, že začít není nikdy pozdě. Místo aby v pobřežních vodách New Bedfordu dál lovil tresky, odjel do Hollywoodu psát scénáře. A zdá se, že udělal dobře! Přiznávám se, že osobně bych ovšem rád poznal člověka s tak roztodivně rozmanitou tvůrčí fantazií, která ho svedla s Noční můrou v Elm Street IV: Vládcem snu, vynesla ke scénáři oscarového hitu L.A.- Přísně tajné a dovlekla až ke zdegenerované pošťácké pohádce Kevina Costnera The Postman - Posel budoucnosti. Jako scenárista tak vzbuzuje ostražitý dojem, že od jeho bezbřehé kreativity můžeme čekat cokoli! Jako debutující režisér si připravil malý, zajímavý, nezávislý (a tudíž nízkorozpočtový) projekt, ze kterého mu Mel Gibson, po vzájemné dohodě, udělal velký studiový film.

Jen těžko byste ve filmografii Šíleného Maxe Mela Gibsona hledali postavu, která by měla tak jednoznačně amorální a negativní rysy jako jeho zloděj, rváč a chladnokrevný zabiják Porter. Konečně si tedy Věčně mladý Mel Gibson zahrál pořádného záporáka. Zejména jeho zásluhou chápeme Portera jako vcelku přijatelného antihrdinu, usilujícího vlastně pouze o naplnění všeobecně akceptovatelného hesla "Dobré účty dělají dobré přátele". Jde jenom o to, že usiluje mimořádně usilovně a kdo to dost rychle nepochopí, nedožije do finále, ve kterém je za jistých podmínek ochoten slíbit, že už dál nebude zabíjet lidi. S tvrdou čelistí, bez úsměvu, ale s akcenty, jež nezapřou jeho komediální geny a čtyřnásobné hostování v akční komedii Smrtonosná zbraň, si klestí místy až v hongkongském stylu se svým Magnem cestu nekompromisní Odplatou, zalidněnou typickými figurami chicagské zločinecké galerky. A kdože mu přitom jako jediný je ochoten krýt záda? No přece věrná šlapka ťapka Rosie, která je ochotna pověsit kvůli němu své řemeslo na hřebík (nebo kam?). A kdo mu do zad naopak vpadne? Kdo jiný, než typičtí zkorumpovaní detektivové Hicks a Leary, zparchantělí potomci zdegenerovaných Sennettových policajtů, kteří se vždycky objeví tam, kde se dá něco trhnout. A komu bude hodně rychle a těžce ležet v žaludku? Holenku nikomu jinému nežli králi chicagského zločinu Bronsonovi, který neudělal dobře, že mu více nevěřil. Kromě deviantního úchyla, bývalého parťáka Vala a pouliční krysy Stegmana, je pak třešničkou na tomto vypečeném dortu čínská domina Pearl, která miluje svoji profesi a svými fackami a výkopy pod pás dodává těžkopádným mužským hrátkám odlehčený ženský šarm.

V Odplatě jsou prostě všichni a všechno, co do žánru patří (přepadení, pouliční přestřelky, explodující telefony a automobily, únosy, tvrdé rány pěstí, brutální výslechy i hodnověrně sofistikované pointy). Jestli vás zajímá, v jaké formě je v současné době Mel Gibson, jak si sveřepě podepsal rozsudek smrti, rafinovaně udělil milost a zda nakonec dostal to, o co usiloval, pak si jeho Odplatu nenechte ujít! A dřív, než odjede na zaslouženou snídani do Kanady, si to s ním hezky užijte!