ERIN BROCKOVICH

(Erin Brockovich), drama USA 2000, 126 minut

Režie: Steven Soderbergh

Hrají: Julia Roberts, Albert Finney

Někdo v elektrárenském molochu PG&E to pěkně zvoral. A to, co ušetřil na izolaci rizikových provozů, bude muset draze zaplatit. Když se na to ovšem přijde! A o to právě jde, protože zatím nikdo nic netuší, nikdo do ničeho nešťourá, a tudíž nikdo nic nevykecá. Ideální situace pro zamáznutí jedné ekologické i lidské katastrofy. A tak z elektrárny dál radostně teče elektrický proud, do okolí se vesele rozlévá smrtelně kontaminovaná podzemní voda a pod žhavým kalifornským sluncem si v téhle maligní pohodě lebedí nic netušící obyvatelé městečka Hinkley. Pravda, v poslední době tu přibylo rakoviny, různých malformací, genetických deviací a patologických porodů, ale svět je vůbec takové divné místo a člověk, koneckonců dřív nebo později na něco umřít musí. Tihle lidé mají prostě jen smůlu, že budou patřit mezi ty, kteří zemřou dřív...

Erin Brockovichovou na ulici jen tak nepřehlédnete. Kromě toho, že má fyzické parametry, za které by se nemusela stydět ani Julia Robertsová, nosí symetrické oblečky, jejichž společným znakem je, že délka sukní odpovídá hloubce výstřihu. Ale ani s touhle sympatickou výbavou se téhle šmrncovní a životem poučené samoživitelce nedaří sehnat džob, kterým by si vydělala na činži, neřkuli na novou minisukni...

Ed Masry celý život tvrdě makal a teď má slušnou malou právní kancelář a slušně velké konto v bance na potom. A právě teď prohrál jednu banální kauzu, protože jeho klientka, impulzivní a přímočará Erin, před soudem promluvila tak, jak jí její půvabný zobák narostl. Ti dva se nikdy nemuseli setkat, nebo se po nevydařeném soudním stání mohli vzápětí rozejít. Jak už se to v životě reálném (čas od času) a filmovém (zpravidla) stává, přihodilo se to nejméně pravděpodobné - Erin začala pracovat jako pomocná sekretářka v Edově právnické firmě. A to bylo pro všechny z Hinkley a přilehlého okolí moc dobře! Jednoho dne totiž narazila v archivu na dokumenty, za kterými se skrývala jejich i její životní šance. Někdo někde neudělal to, co měl, a teď proto trpěli a umírali lidé. Mnoho lidí! Rozvedená, právnicky nevzdělaná a spravedlivým rozhořčením umanutá matka tří dětí Erin (která po dlouhé době čekala na svoji první gáži) se rozhodla, že to takhle nenechá. A nezadržitelně rozjela superpřípad, jehož rozměry naháněly Edovi husí kůži a bosům PG&E kopřivku.

Steven Soderbergh (Sex, lži a video) dovede vyprávět a umí filmovat - najít pro svůj příběh odpovídající filmařské tempo a styl. Nebojí se hudebního dokumentu ani fantaskních variací na téma Kafka. Tentokrát mu ale scénář Susannah Grantové (Pocahontas), kromě svižně napsaných dialogů, nabídl "jen" autentickou story, která v hollywoodském fundusu není ovšem zas až tak originální, nesenou v pomalejším rytmu a komponovanou v poměrně předvídatelných obrazech. A co že udělal tenhle neodhadnutelný režijní talent z Georgie? Vzal příběh, který se skutečně stal, a jeho protagonisty (z nichž někteří, jako Ed Masry, Erin a její přítel George, skutečně existují) a místo aby dodal dofabulované dramatické akce, soustředil se na solidní rekonstrukci původní kauzy a portrétování charakterů, které ji vytvářely. Tenhle zdánlivě sebevražedný režijní akt ale kupodivu vychází, možná právě proto, že se očekávané nenaplní. Tam, kde bylo ve scénáři "zaděláno" na klasické sekvence, v nichž je pátrači nejprve vyhrožováno, posléze je (neúspěšně) atakován, případně jsou ohrožováni jeho blízcí, se tentokrát tradiční akční happeningy nekonají (přestože Erin permanentně bloumá po nocích, zapadlých samotách a barech a její tři bezbranné děti jsou šťavnatou návnadou pro každého, kdo by chtěl její investigativní pudy razantně utlumit). Navzdory tomu i absenci zavilého záporáka, který uvolní vaše adrenalinové rezervy a definitivně ukotví vaše sympatie (za elektrárnu tu lakonicky kope jen trojka vyšumělých advokátů), má Erin dynamický tah i dramatický spád, a přestože se (záměrně) neodehrává primárně v soudní síni, patří k tomu lepšímu, co bylo v oblasti soudních dramat natočeno.

Soderberghovo režijní pojetí ovšem předpokládá vstřícné herecké zázemí. Jeho bázi tvoří kompaktní výkon Julie Robertsové, která se tu objevuje v jednom ze svých nejlepších dramatických partů. Dokáže být stejně přesvědčivá pro své klienty, kolegy právníky i diváky. Na jejich barvitých minipřevlecích se tentokrát vyřádil oscarový výtvarník kostýmů Jeffrey Kurland (jenž se inspiroval šatníkem skutečné Erin Brockovichové), která si s ní zahraje i v krátké sekvenci z jídelny (v úvodních partiích filmu). Robustním hereckým protějškem Julie Robertsové je anglický klasik Albert Finney (Tom Jones, Millerova křižovatka).,

Kdo miluje Julii Robertsovou - užije si jí (je téměř v každém záběru), kdo nemusí Grishamovy fikce, ale nemá nic proti autentické právní kauze - nebude se nudit, a kdo očekává od hollywoodského zboží jen další prefabrikovaný filmový sen - bude příjemně překvapen. Tahle holka Erin Brockovichová má něco do sebe.

PS: Zdá se, že osudovým číslem Robertsové je zřejmě dvojka, neboť: tato dvakrát na Oscara nominovaná herečka je v tomto filmu dvakrát rozvedená, u Eda si nakonec vydělá rovné dva miliony dolarů a její herecký honorář byl údajně dvacet milionů. Ale omyl je pravdou, protože právě touto rolí získala třetí nominaci na Oscara a poprvé tuto zlatou sošku také získala a nejen to, z nominace na Zlatý globus vyšla také vítězně a tak je Erin Brockovich právem její nejlepší filmovou zkušeností.