DRUHÁ NEBO PRVNÍ

(Stepmom), drama USA 1998

Režie: Chris Columbus

Hrají: Susan Sarandon, Julia Roberts, Ed Harris

Mějte se rádi a zůstaňte tolerantními přáteli i když láska pominula. To je recept režiséra Chrise Columbuse na problémy současné americké rodiny. A protože rozvod a vztahy mezi rozcházejícími se partnery a jejich dětmi už probral v Mrs. Doubtfire - táta v sukni, zkomplikoval si tentokrát klasickou rozvodovou situaci smrtelnou chorobou.

Jackie (Susan Sarandonová) a Luke (Ed Harris) se rozvedli jako slušní lidé. Dohodli se i na výchově svých dvou dětí, roztomilého Bena a dospívající Anny. Víkendy s tatínkem v jeho luxusním bytě na Manhattanu kazí jediná věc. Jeho nová přítelkyně, módní fotografka Isabel (Julia Robertsová). Taťka je do ní po právu blázen, ale v očích dětí je především zlou macechou, která rozbila manželství rodičů. Jen velmi zvolna, po drobných krůčcích si Isabel získává důvěru a úctu Lukeových dětí. To se pochopitelně nelíbí jejich matce, emancipované, ale po rozvodu přece jen trochu zahořklé Jackie.

Komplikovaná situace, co říkáte? A to ještě nevíte všechno. Zhruba v jedné třetině filmu požádá Luke Isabel velmi romantickým způsobem o ruku, zatímco Jackie velmi prozaickým způsobem oznámí všem aktérům příběhu, že už nějaký čas umírá na rakovinu. Je jasné, že její pozici milované a zodpovědné matky bude muset v dohledné době zaujmout bohémská Isabel. Dvě zcela rozdílné ženy k sobě od této chvíle opatrně hledají cestu, aby si předaly štafetový kolík velké matky. Je to v zájmu Lukea a dětí, v zájmu rodiny ...

V titulcích filmu je věnování matce Chrise Columbuse, která před nedávnem zemřela právě na rakovinu. Tento traumatizující režisérův zážitek je nejspíš také hlavním důvodem, proč film Druhá nebo první vznikl. Režisér se chtěl tímto způsobem vyrovnat s tragickou událostí, která nečekaně zasáhla do jeho života. Příběhy s podobnou dramatickou hybnou pákou se dají v zásadě zpracovat dvojím způsobem - jako komedie, která čas od času dojme k slzičce (Klepání na nebeskou bránu), nebo jako vyhrocené melodrama (Griffin a Phoenixová), neboli doják, který čas od času vyvolá úsměv. Columbus zvolil metodu doják.

Přitom nemoc není hlavním tématem filmu, ale jen jakýmsi dramatickým katalyzátorem, který nutí jednat postavy tím nejsprávnějším možným způsobem. Při umírání není na kompromisy čas a při nazírání z blížící se perspektivy věčnosti najednou nečekaně snadno vystupují do popředí podstatné a důležité věci. Postavy jednají skutečně plnokrevně dramaticky a scenáristé se dvakrát nemusejí ohlížet na logiku motivací, protože v takových pohnutých životních chvílích je zkrátka všechno možné. Bez nemoci by se Jackie nikdy nespřátelila se ženou, která jí "ukradla" manžela a Columbus by nemohl hoblovat diváka svým typicky tolerantním rodinným filmem, umocněným tentokrát místo převlekové situační komiky (Mrs. Doubtfire - táta v sukni) notnou dávkou kultivované tragiky. Teoretická satisfakce vstřícného diváka zaručena.

Problémy mohou nastat se zarytými cyniky. Další rizikovou skupinou jsou rozvedenci, pro které je bývalý partner v lepším případě "ten kretén", kterému se občas půjčují děti. A jak bude podobný film působit na diváka, který má sám ze svého nejbližšího okolí zkušenosti se zákeřnou nemocí, si vůbec netroufám odhadnout. Jisté je, že hollywoodská snaha podojit diváka za každou cenu, bije tentokrát mezi oči i hodně tolerantního jedince obrovskou okovanou palicí.

Slabší momenty několikrát přepisovaného scénáře podepřel Columbus skvělým hereckým obsazením dospělých rolí. Julia Robertsová má v sobě hvězdné charisma, ale síla její individuality je zjemněna zvláštní dívčí křehkostí. Se záviděníhodným přehledem zvládá komickou i vážnou polohu své postavy. Susan Sarandonová je Robertsové nesmírně tolerantní hereckou partnerkou v tom smyslu, že i když je její part dramaticky podstatně bohatší, nesnaží se Robertsovou přehrát. Naopak, velmi jemně tlumí herecký výraz tak, aby odpovídal možnostem Robertsové, představitelům dětských rolí a žánru filmu. Ed Harris je jako vždy skvělý a nezbývá než poděkovat Michaelu Bayovi za to, že ho ve Skále představil širšímu publiku i kolegům režisérům.

Druhá nebo první je skvěle obsazený a při troše vstřícnosti i velmi dojemný film, který už z podstaty tématu aspiruje na něco víc než být typickou oddechovkou. Zkuste zavolat "tý krávě", co si od ní půjčujete děti, a vyražte všichni do kina. Pochopitelně nezapomeňte na svou druhou, o dvacet let mladší manželku. Dvě ženy vašeho života si při závěrečných titulcích určitě padnou do náruče a k vaší smůle se skamarádí. A když to neklapne, možná vás tenhle skvěle zahraný doják přinutí k takovému lehčímu, ale opravdu jenom lehčímu zamyšlení. Jde o to soustředit se na podstatné věci. No řekněte sami, nebylo by to krásné, kdybychom dokázali být velkorysí, tolerantní a chápaví i bez dramatického katalyzátoru zákeřné choroby?